Pionýr – Milo Hrubo

Jeden válec, dvojí takt, nízký obsah, to je fakt.
Generace ten stroj měly a celé ho využily.
Legendární ten stroj znáš, občas na něj vzpomínáš.
A kdo na něm nejel, není řidič celej!

NKPMK

Jsme parta nadšenců jezdících na československých strojích s obsahem válce do 50ccm – prostě přátelé modrého dýmu.

S využitím našich bohatých zkušeností pořádáme srazy, vyjížďky, rychlostní závody, jízdy zručnosti, sprinty, přátelská setkání s živou hudbou, podporujeme kulturní obecní akce. Spolupracujeme s obcí Nezvěstice, také se přátelíme a navštěvujeme kluby a spolky, např. SDH Nezvěstice, Sokol Nezvěstice, Divočáci Vejprnice, Piráti krajnic Příbram, Sbor dobrovolných mopedistů Kublov, Moped klub Chotěšov, Moped Žebrák. Mopedisti: Lochovice, Praskolesy, Rakovník, Svinaře, Halouny, Podkozí, Rybník, a další.

A jak to vlastně začalo?

Zkratku NKPMK, ale i celý název Nezvěstický klub přátel malých kubatur, vymyslel náš člen Miloslav Hrubý, a to po Spanilé jízdě a závodech ve sprintech ve Šťáhlavicích v červenci 2006. Úplně prvně jsme pod tímto názvem závodili ve Šťáhlavicích, a to na druhém ročníku Dvanáctihodinového závodu kolem Šťáhlavic. Tento závod se jel v druhé polovině srpna 2006 (zúčastnili jsme i prvního ročníku v roce 2005, kde jsme dojeli jako třetí, ale to jsme startovali ještě za SDH Nezvěstice). V roce 2006 jsme v závodě zvítězili díky perfektní spolupráci v našem týmu! Startovali tenkrát tito jezdci: Jiří Hodek, Pavel Němec, Milan Fiala, Václav Jílek a Petr Vlas. Závod se odjel na perfektně připravených strojích Jawa 21 Sport a Jawa 555 Special. Hlavním mechanikem byl jako tradičně zkušený Jarda Němec, který byl a je velkým přínosem pro náš závodní tým.

Jako klub jsme začali fungovat až o dva roky později – 16. 2. 2008, kdy proběhla zahajovací schůze vedená pozdějším prezidentem klubu Jiřím Hodkem. Byly zde předány podklady, nastavena určitá pravidla, aby vše mělo svůj řád a mohli jsme rozvinout patřičnou spolupráci, jak mezi jinými spolky a příznivci, tak i mezi členy v právě založeném klubu. Dnes má NKPMK kolem 35 členů.

Na každý měsíc máme naplánovanou minimálně jednu akci. Pořádáme vyjížďky do blízkého i dalekého okolí. Zúčastnili jsme se desítek závodů a soutěží, kde se umisťujeme na předních pozicích.

Myslím si, že jsme skvělá parta, která drží při sobě nejen při motoakcích, a doufám, že nám to dlouho vydrží.

Jiří Hodek, prezident klubu

Zde je kalendář všech akcí pořádaných v Nezvěsticích, včetně akcí NKPMK.

Líbí se Vám něco? Napište nám:-)

NKPMK – Nezvěstice – Železná Ruda – 20.7.2019 – start

ODKAZY

Zde je pár odkazů na spřátelené kluby, nebo naše podporovatele.

POČASÍ

BÁSNĚ

Zde si můžete přečíst básně nejtěžšího nezvěstického básníka Mila Hruba:-)

Motorkář doveda

Na motorce vyrazili,
prvně sami spolu byli.
Hoch motorku zastavil,
s dívkou k lesu vykročil.
Nepodobal on se dřevu,
tisknul k sobě svoji děvu.
Ruce hocha dovádějí
a po zádech přejíždějí.
Co jsi takhle nedočkavej,
co tam hledáš ty můj drahej?
Pročpak já tam milá šmátrám,
po tvých ňadrech drahá pátrám.
Dívka se jen pousmála,
povzdech potom vyhodila:
to mám zase dovedu,
ty jsou přece vepředu.
Kluk se ale věru nedal:
Nejsou, tam jsem hledal.

Závody

Zachmuřeně Jirka sedí,
na motorku smutně hledí.
Rozbitý jsou převody
a zítra jsou závody.
Je to peklo horoucí,
je skupiny vedoucí!
Zamyslel se kratičce,
nápad blesk mu v hlavičce.
Banánek mi fichtla pučí,
beztak doma jenom čučí.
Dojednáno, domluveno,
k závodu vše připraveno.
Na návsi už ráno stojí,
vybavený, v plné zbroji.
Nejsou to fakt kraviny,
jel hned v čele skupiny.
Do Šťáhlavic dorazil,
hned si tričko zakoupil.
Žlutý, jako pro kanárky,
v tomhle bude balit holky!
Jízdu zvládnul na jedničku,
kolegovi půjčil svíčku.
Měnil píst a převodovku,
z fichtla ale vytáh stovku!
Šikovný je Koza chlap,
předjel Škodu Superba!
Politik ten jenom zíral,
když si bláto z huby stíral.
Otevřel si okýnko,
měl na tlamě hovínko!
Prostě Jirka Kozička,
ten je vždycky jednička.
Na vítězných stupních stál,
od ucha se k uchu smál.
Jak to jenom dovede,
když se závod povede!

Helma

Pionýr se celý třese, svojí paní po vsi nese.
Těžce chudák dýchává, strmou Vartu zdolává!
Sedí na něm skoro vzadu, to když jede na zahradu.
Šoférku tu všichni známe, Ivana ji říkáváme.
Jedinou má chybičku, že nenosí helmičku.
Tahle přilba ochranná, je pro ni věc neznámá.
Nevezme ji na hlavu, narušuje dopravu.
Stavěli ji četníci, měla úsměv na líci.
Ze všeho se vymluvila, až četníka rozplakala.
„Tolarová“ povídal, když si slzy utíral.
„Vidět to mí nadřízení, tak mám postup zastavený.
Vždyť já ve svém obvodě, chci mít všechno v pohodě.
Jak to ale k čertu vidím, vás já ale nenapravím.
Sakra mordě krucinál, dyť mě čeká kriminál!
Tak vás prosím teď a znovu, dejte helmu na tu hlavu!“
Platný to nic nebylo, s Ivanou to nehnulo.
Když na „fichtla“ nasedne, stejně helmu nepřipne.
Pro maso když v pátek jela, stejně si ji nepřipnula.
Snad když přečte básničku, napraví se trošičku.